Znak a prapor obce Sedlec

Podle archeologických výzkumů byla oblast, kde se rozkládá obec Sedlec a k ní přidružené osady již velice dávno. Podle archeologických nálezů dokonce již v paleolitu. První písemná zmínka o Sedlci však pochází až z roku 1394, kdy jsou zde připomínáni Albert a Mstich ze Sedlce, kteří měli v erbu polovinu korunovaného rysa. Po nich drželi Sedlec vladykové Sedlečtí od Dubu. Jednalo se o starý český vladycký rod pocházející z táborska. Příslušníci rodu zastávali na táborsku úřad purkrabích na hradě Choustníce.

Prvním známým držitelem Sedlce byl Jiřík, který zemřel roku 1502 a jehož náhrobní kámen je možné vidět v kostele v Němčicích. Kromě Sedlce drželi příslušníci rodu také Tálín na písecku nebo Tažovice na strakonicku. Po tomto rodu měli Sedlec v držení Kořenští z Terešova, Vilém z Rožmberka jej připojil k panství Libějovice a s ním sdílel i další majitele.

Právo užívat znak a prapor získala obec dekretem Parlamentu ČR ze dne 16. září 2005. Popis znaku je následující: "V červeno-modře šikmo děleném štítu stříbrná lilie". Lilie je symbolem nevinnosti, ušlechtilého smýšlení a panenské čistoty. Jiný pramen udává, že lilie vyjadřuje jistotu správného a stálého směru - proto ji dávní mořeplavci označovali na námořních kompasech sever a z téhož důvodu ji přijalo jako svůj symbol i skautské hnutí.

Říká se, že ušlechtilý tvar heraldické lilie je odvozený od divokého kosatce - rostliny, která hojně rostla ve vlhké půdě. Sedlec leží v kraji blat a proto byl jako její znak zvolen právě symbol lilie. Na památku jednoho z rodů (Sedleckých od Dubu), je polovina štítu v barvě červené a protože leží na blatech, mezi rybníky, je druhá polovina štítu modrá.